plakátové logo


Ze dvořiště  †   Sebránie listóv  †   Ve známost se dává  †   Provolánie  † Událo se  † Zaslánie listóv nám


logo sdružení

Kousek historie

Základní údaje:

Praha 6, katastrální území Dejvice.
Lokalita se nachází v území přírodního parku Šárka - Lysolaje (vyhl.8/1990 Sb. NVP).
Areál bývalého hospodářského dvora "U Hendlů" je památkově chráněné území a sousedí s památkově chráněnou plochou hřbitova u kostela Sv.Matěje, který je národní kulturní památkou.
Objekty č.p. 23, 24 a 152 jsou chráněnými nemovitými památkami - Ev č. 1484 Č kat. 2089, 2092, 2094, 2090.
Místo je mimořádně významné z hlediska archeologického.
Území je součástí ochranné zóny nadregionálního biokoridoru schváleného ÚSES.
Čp. 152 je oblíbenou zahradní restaurací U Matěje.


Celá lokalita v blízkosti kostela Sv. Matěje má velmi výraznou a významnou kulturní a historickou charakteristiku - sahající do prehistorie a podle všeho právě toto vyvýšené místo bylo jádrem pradávného osídlení.Archeologické nálezy před koncem 19.st.(např. v prostoru hřbitova)dokládají významnou osadu doby bronzové(mimořádné pro studium knovízké kultury - pece, žárové hroby, a (jihovýchodně od kostela)hroby skrčených koster kultury lužické atd.).
Nedaleko, při výstavbě na Babě, byly nalezeny doklady eneolitické(pozdní doba kamenná) osady kultury nálevkovitých pohárů. Díky ostrohu nad vltavským břehem na východě i ostrohu na západě(kostel)je lokalita v mimořádně výhodné strategické poloze s vizuálními kontakty na další strategická místa, takže není divu, že se jednalo o místo trvale významné.Dle legendy zde na hřbitově leží muži z družiny Ctiradovy pobití dívkami. Místo je zmiňováno v nejstarších národních kronikách.
Kostel je uváděn (Gelasiem Dobnerem) mezi kostely, jež založil kníže Boleslav II. a vysvětil sv. Vojtěch.Jisté je, že stavba rotundy zde byla, a tedy tradice poutního místa zde trvá již nejméně tisíc let.
Okolnost výjimečného poutního místa nepochybně vtiskávala tomuto místu specifický charakter.Pověstná Matějská pouť se stala obecně chápaným pojmem. Místo vyzařuje dosud charakterem přirozeného kulturního centra oblasti se silným historickým nábojem. Vzhledem k okolní novodobé výstavbě zužuje se plocha, kde přetrvává možnost vnímat tento charakter, na blízké okolí kostela sv. Matěje (včetně prostoru hřbitova) vymezené na severovýchodě kapličkou, na východě farou a zahrnuje areál Hendlova dvora se zahradní restaurací. Tradice zdejšího pohostinského zařízení sahá minimálně do roku 1551, kdy je zde dokladovaná krčma. Byla součástí usedlosti, která vznikla na místě dřívějších významných dvorů. Právo čepovat pivo bylo propůjčeno za dohlížení na šárecké lesy. Další existence Šárecké krčmy je velmi podrobně historicky zachycena a majetkové poměry (usedlosti a přilehlých i dalších pozemků, např.vinic) jsou vždy ke krčmě vztahovány. Při jednání o prodeji r. 1572 vyžádal si předem probošt přípis kupujících, že dostavše povolení, aby krčmu koupili, "pro jich manželů a soused dobrých a zachovalých lidí pohodlí... že chtějí a mají ten grunt na pochválení rozumných lidí zvelebiti...kdyby pak probošt přestal jim přáti krčmy, že jsou povinni v půl létě po výpovědi ji prodati".
Teprve po potvrzení toho mohl být prodej uzavřen. Stejně tak v další trhové smlouvě v roce 1598 musel kupující udělati revers o poctivém chování při krčmě. V trhové smlouvě ze dne 24. listopadu 1699, kterouž "dvůr neb grunt s krčmou výsadní...žádný dvůr od starodávna dle urbářů, nýbrž jen hospodářské stavení krčmy, zbudované na jejím pozemku..."koupil František Ignác hrabě Vratislav z Mitrovic, tajný rada, soudce zemský a královský místodržící, byly sjednány výminky mimo jiné provozu krčmy "že nepřijme do krčmy jiného piva než proboštského, jež přivážeti dá svým povozem, že v krčmě bude pivo za pivem bez přetržení..."
Též při prodeji r. 1803 byla stanovena výminka, že přednost bude mít kupec, jež by si přál mít také hostinec.
Časem podle všeho byla krčma součástí dnešního č.p. 23. V roce 1873 (kdy usedlost připadla dědictvím Antonínu Hendlovi) byl hostinec v č.p. 24. V roce 1880 Hendl vystavěl dům č.p. 152 jako hostinec. Zde trvá do současnosti.



Hrobka rodu Hendlů na hřbitově u Sv. Matěje hrobka Hendlů

hrobka Hendlů

Fotografie zhotovil a laskavě věnoval pan Miroslav Malec, fotoreportér NEI reportu. Děkujeme.

Popis prostoru

Památkovými a kulturně historickými hodnotami jistě nejsou jen skelety staveb a vybrané zachované stavební detaily, ale v základě je to dispozice areálu - charakteristické půdorysné řešení, prostorové poměry celku, jeho vztahu k okolí, i vzájemné vztahy a poměry objektů a ploch.
Dispozice areálu Hendlova dvora přes všechny pozdější zásahy v podstatě zachovává stav k r. 1880. Vnější historické prostorové spojitosti jsou směrem jižním z areálu zrušeny, směrem východním v podstatě zachovány, směrem západním původní pozměněny, ale sousedství s plochou památkově chráněného hřbitova je stabilizováno tak, že je území vnímáno celé jako historické, i když plochy mají nestejný charakter, směrem severním je vazba nevýrazná - prostor značně ohraničuje cesta ke hřbitovu a kostelu. Vnější pohledy na areál: Dálkový pohled z jihu je v prvním plánu narušen stavbou nákupního střediska, ale v druhém plánu je zachována ucelenost areálu a silná vazba na prostor zahrady restaurace i na prostor západním směrem na hřbitov a dále ke kostelu sv. Matěje, směr od východu (od fary) je hlavním vstupem do prostoru (pohled střední vzdálenosti s vnímaným charakterem společenského prostranství), pohled od severu je radikálně poznamenán architektonickou podobou stavby kanceláří na místě hospodářské budovy přiléhající k č.p. 24, pohled od západu (ze hřbitova) dává především tušit choulostivému vztahu sousedících prostorů (viz dále) (pohled má charakter intimní).
Areál je dle charakteru prostoru členěn na několik ploch:
  a) zahradní restaurace včetně budovy (č.p. 152)
  b) klidná plocha zeleně před č.p. 24 a cesta ke hřbitovu
  c) vnitřní prostor dvora s dominující stavbou špejcharu
  d) ovocná zahrada přiléhající k č.p. 23 ze západu a jihu
Pruh přiléhající z jihu pod opěrnou zídkou je jednoznačně vnímán již jako prostor jiný - jako zadní hluchý prostor zadní fasády nákupního střediska, s technickým prvkem prozrazujícím trasu plynovodu. Opěrná zídka tento prostor odděluje od charakterově i provozní orientací radikálně odlišné stavby zahradní restaurace, přičemž případné mírné posunutí dělící čáry ve prospěch zahradní restaurace a odclonění nízkým keřovým patrem by bylo jistě příznivé.

Při hodnocení krajinného rázu jsou uvažovány pojmy:

A - oblast krajinného rázu (rozsáhlá část území s podobnou přírodní,kulturní a historickou charakteristikou)

Hodnocené místo je součástí klidné zóny zeleného pásu okraje velkoměsta, z pohledu středního měřítka pak patří vpravdě do plochy přírodního parku Šárka - Lysolaje, než do srostlé souvisle zastavěné plochy města. Je součástí krajinného rázu, k jehož ochraně byl přírodní park vyhlášen a tvoří jeho charakteristický prvek.

B - místo krajinného rázu (část krajiny stejnorodá z hlediska přír., kult. a histor. charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot).

Hodnocené místo má oproti okolnímu prostoru specifický charakter: oproti přírodnímu pásu stráně Šáreckého údolí je již stavbami ovlivněným územím; souvisí s veřejným prostorem nákupního střediska při hlavní komunikaci, ale oproti němu je již zónou klidovou; souvisí s prostorem hřbitova, kostela a fary, ale má jednoznačně světský charakter; je součástí obydlené plochy Hanspaulky, ale se silným historickým akcentem.

C - přírodní charakteristika (trvalé vlastnosti krajiny(geologické, geomorfologické, klimatické a biogeografické poměry) a aktuální stav ekosystémů).

Hodnocené místo je zcela poznamenáno lidskou činností. Aktuální přírodní okolnosti by mohli být ovlivněny zvýšenou zastavěností na úkor plochy zahrady a zvýšeným provozem (exhalace z automobilů a výtopny).

D - kulturní charakteristika a E - historická charakteristika - viz výše

(vzhledem k tomu, že kult. a hist. charakteristika je zvlášť významnou okolností hodnocení krajinného rázu tohoto místa, je zařazena na začátek textu).

F - estetická hodnota místa Je soubor kladných a záporných smyslově(převážně vizuálně) vnímatelných znaků subjektivního, intersubjektivního i exaktního hodnocení, artikulovatelných i latentních vjemů. Principiálně jsou estetické hodnoty zakotveny v řádu přírodních struktur (hmotových i biologických), v řádech kulturně historických, filosofických a výtvarných. Estetický vjem zahrnuje působení formy, obsahu i provozu. Artikulovatelná intersubjektivní a exaktní část není vyloučena z objektivního posuzování reality. K vnímaným okolnostem patří měřítko, harmonie, rytmus, kontrast, asociace, atd. Souhrnem smyslového, citového a informačního vjemu je "genius loci" .

Z výše uvedeného je zřejmé, že je neoprávněný (bohužel velmi častý) názor praxe, že estetická hodnota je jen záležitostí neobjektivního osobního vkusu.



Charakteristika nynějších prvků hodnocení místa a jejich možné ovlivnění stavebním záměrem firmou Skanska

pozn.: fotodokumentaci modelu přestavby je možné shlédnout   zde

Zákon 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny v § 12 stanoví: "(1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině."

Dispozice a hmota stavby kanceláří západně při č.p. 24 je patřičná (nahradila někdejší hospodářskou budovu), ale charakter a architektonické pojetí neodpovídá rázu místa.Je přijatelné stavbu demolovat a nahradit ve stejném půdorysu a hmotě. Cizorodá je plechová kůlna a trafostanice při západní stěně špejcharu, neorganicky působí podoba přístavby toalet k západní fasádě restaurace. Některé povrchy prostranství i plášťů budov působí neutěšeně. Ovocná zahrada je zanedbaná, ale několik stromů je životaschopných a jsou živými nositeli někdejší atmosféry místa.Některé architektonické detaily pozdějších zásahů neodpovídají památkové hodnotě staveb. K dochovaným výrazným pozitivním prvkům patří působivá severní fasáda špejcharu harmonických proporcí.Zachování nerušeného dominantního působení severní části špejcharu lze zaručit jen, pokud se žádná stavba nepřiblíží na méně než cca 8m od boku a odstup před severní fasádou umožní celkový pohled na ni, jak je možný nyní. Z toho je zřejmé, že navrhované přilepení nové stavby ke špejcharu ze západu by tuto, z hlediska krajinného rázu pozitivní hodnotu, radikálně poškodilo. Disharmonie proporcí navrhované dostavby vůči proporcím špejcharu (šíře staveb, sklon střechy, členění) by byla velmi silná, zvláště, když by lícovaly fasády. Z hlediska odstupu od špejcharu je nevhodný návrh kolmého křídla do dvora od nynějšího objektu kanceláří při č.p. 24.
  Historickou charakteristiku špejcharu by zásadně narušila i změna funkce na obytnou spojená s doplněním nepůvodních prvků do fasády a mansardové střechy. Dostavba dvou nových objektů (označovaných v dokumentaci D1 a D2) k západní fasádě č.p. 23 by zásadně narušila charakteristickou celkovou dispozici památkově chráněného areálu a porušila nad přijatelnou míru proporční vztahy prostoru. Výrazně by se také zvýšil podíl zastavěné plochy na úkor zeleně, znamenalo by to úplnou likvidaci jednoho charakteristického prostoru areálu - ovocné zahrady, která zároveň vytváří klidový přechod mezi areálem dvora a hřbitovem. Nevhodnost vložení těchto nových objektů s obytnou funkcí je zřejmá především při pohledu ze hřbitova. Přitom nejde jen o značnou hmotu budov, které by prostor ucpaly a zastřely pohled na špejchar (případné vyčnívání mansardové střechy špejcharu nad střechu nové stavby by situaci nezachránilo, a naopak působilo neorganicky), ale ještě závažnější je střet a průnik atmosfér rozdílných prostorů. Pouhých cca 5m vzdálený obytný dům nemůže svým provozem nenarušit intimitu prostoru hřbitova a naopak obytné místnosti, které by měly okna jen směrem na hřbitov, by byly ve stálém působení atmosféry hřbitova. Nastala by silná disharmonie funkcí.
  Mimořádně hrubým stavebním zásahem by bylo budování podzemních garáží. Porušilo by to identitu místa, přineslo rizika pro statiku č.p. 23, rizika pro zeleň hřbitova, zasáhlo významnou archeologickou plochua znamenalo by to, že motory aut by pod zemí zvučely v těsném kontaktu s hroby. Příjezdová rampa a vjezd do podzemí by se nepochybně výrazně negativně projevily v prostoru - víc, než zjevuje dokumentace. I když plošně nepříliš velké, přesto citelně negativní, by bylo i posunutí zdejší opěrné zídky v neprospěch zahrady restaurace. (Také by to vynutilo pokácení vzrostlého stromu, což dokumentace nezachycuje.) Nová příjezdová komunikace zde by křížením nevhodně narušila dnes klidný hlavní pěší tah od MHD ke kostelu, na hřbitov a do Šáreckého údolí. Vnímání provozu prostoru by se tím zároveň výrazně pozměnilo a znejistilo, neboť tento nový vjezd do areálu by konkuroval ústřednímu přístupu mezi č.p. 24 a 152. Navrhovaná komunikace má charakter zadního vjezdu a zásobování (vjezd do podzemí, zásobovací rampa).
Není vhodné umísťovat takový charakter v přístupovém, pohledově exponovaném prostoru. Zde nutno připomenout, že provoz není jen okolností dopravně-provozní, ale je to též kategorie estetická. Navržený provoz by tak byl trvalým narušováním estetických hodnot lokality.Je evidentní, že při výstavbě nákupního střediska i pokládání střednětlakého plynovodu zde, se o takovém řešení v nejmenším neuvažovalo. Z tohoto hlediska by příznivým doplňujícím provozním spojením mohl být leda přístup od jihozápadu k jižnímu vstupu č.p. 23, lemovaný zelení.
Jako nevhodné se jeví plánované kompoziční úpravy č.p. 152 a to: zmenšení plochy restaurace, prolomení vstupu pro zásobování do jižní fasády, nepříznivé je také zachování tvarově nevhodného pojetí přístavby toalet. Zcela neorganická je navržená výstavba bazénu přilepeného k památkové budově restaurace. Neobstojí verbální obhajoba projektu, že by stavba prosklené kovové konstrukce evokovala skleník 19. století. Dokumentací naznačená podoba dává tušit, že buď vznikne moderní, s historickou stavbou nesourodý objekt, nebo pochybný historizující paskvil - to záleží na pojetí detailů. Pro památkově chráněnou hospodářskou usedlost je takový skleník (zvláště tak divně situovaný) cizorodým prvkem, natož zasklený bazén. Totéž co o bazénu, platí o stylově stejně navrženém spojovacím krčku u dostaveb č.p. 23. Projekt, dle výkresové dokumentace i dle slov projektanta, počítá s vybouráním vnitřků č.p. 23 včetně likvidace historických krovů, což by porušilo autenticitu památkového charakteru objektu.

Navrženou přestavbou areálu by se výrazně proměnil obsahový charakter místa.To je zřejmé i z porovnání současných asociací a nejvýše pravděpodobných asociací nových. Současné:

1. "Výletní zahradní restaurace, dostupná široké veřejnosti" (asociace zachováníhodná)
2. "Stavební zásahy socialistické éry (celé křídlo u č.p. 24, trafo, přístavby, detaily, povrchy)." (asociace rušivá)
3. "Historický areál - bývalé hospodářství." (asociace zesíleníhodná)
Nové:
1. "Snobsky výlučné bydlení s nekrologickou příchutí hřbitova."
2. "Uzavřený hlídaný areál"
3. "Komerční zájem uchvacuje a přetváří k obrazu svému, co se mu zlíbí - byť je to památkově chráněný objekt."

Nejvýraznější kulturně historická hodnota místa je dlouhodobá existence pohostinského zařízení. Pojetí přestavby areálu vzbuzuje obavu, že by restaurace sloužila časem spíše jen pro obytný areál, a široké veřejnosti by byla nedostupná, nebo by vůbec zanikla. Pokud i v dávných dobách bylo možné vymínit smluvně její zachování (a to i na královském místodržícím), měla by i nyní smluvně zaručeně zůstat.

Závěr:

Porušení charakteristické celkové dispozice, situováním i proporcí (měřítkem) nevhodné dostavby k č.p. 23,

návrh objektu bazénu nesourodého s charakterem místa,
značné zvýšení zastavěnosti plochy,
nevhodně situovaná příjezdová komunikace,
identitu místa porušující rozsáhlé podzemní garáže,
to jsou okolnosti, které by silným způsobem ovlivnili charakter lokality.
Navrhované řešení v předložené podobě se proto z hlediska hodnot chráněného krajinného rázu, i z hlediska ochrany hodnot památkových, jeví jako nepřijatelné.

21. 6. 2000

Prof. PhDr Pavel Oliva - Historik

Prof. Ing. arch. Emil Přikryl - Akademie výtvarných umění
Karel Čapek - Akademický malíř

A mimo jiné i z těchto důvodů vzniklo občanské sdružení přátelé Hendlova dvora. Jeho provolání k lidu obecnému čtěte prosím zde


NAHORU DO DVOŘIŠTĚ




Firma FOKO laskavě poskytuje pomoc občanskému sdružení
 při tvorbě fotodokumentací z koncertů a ostatních akcí.
 Odkaz na foko.cz přes logo.


© Robert Hölzel